Pozdrav z domácího marodiště

   Tak i na mě došlo. Moje krční páteř zastávkovala. Ještě že se má nepřítomnost nezapisuje do třídnice mezi chybějící, neboť bych třídě rázem notně zvedla průměr absence. Pokud si vzpomínám na svá dětská churavění, až na počáteční akutní stavy s horečkami či bolestmi čehokoliv, mi pobyt doma nečinil žádný problém. Jelikož jsem často nechuravěla, týden či dva ročně jsem si dokázala parádně využít. Zejména s televizí, knihou a tranzistorákem. Dnes už nucený pobyt doma tak požitkářsky nevychutnávám. Ba právě naopak. Chybí mi možnost vyjít ven- jistě tušíte, že tím největším důvodem jsou mí psí kamarádi.

   Samozřejmě ale důsledně dodržuji léčebný postup, abych se co nejdříve dala dohromady. Děkuji všem, kteří jste mi napsali mailíky. Moc mě  potěšily. A tak vás potěším taky aspoň obrázkem.